Citáty

Karl Jaspers o lidském vědění

Člověk je vždycky víc, než to, co o sobě ví.

 

Jan Patočka o motivaci žáků

Žák nemá se ve škole jenom naučit jistým prostředkům k určitým cílům, nýbrž má se naučit něco vyššího chtít.

 

Komenský o nápravě světa

Že náprava věcí se má začínat od nápravy škol, nechť svědčí nejdříve ta okolnost, že školy jsou dílnami světla; a světlo nebo temnota rozumu, znalost nebo neznalost věcí, je opravdu prvním působitelem všeho hnutí v životě soukromém i veřejném a prvním zdrojem řádu nebo zmatků ve věcech lidských.

(J. A. Komenský – Všenáprava)

 

Komenský o školních zlořádech

Ze škol musíme odstranit také zvrácenost methody, kteráž je mnohonásobná. Na příklad, že se školám neodevzdává mládež všechna, a že sazeničky, s jejichž pěstováním se začalo, jsou zase kaženy od nevypěstovaných. A kteří jsou odevzdáváni, nejsou odevzdáváni zcela, nýbrž jen v určitých hodinách; jinak jsou ponecháváni sami sobě a toulají se, zabíjejí čas, divočejí. Rovněž, že methoda je u většiny nepřirozená, nucená a násilná, spíše postrach mysli než návnada, dělajíc ze škol spíše robotárny než hřiště, spíše labyrinty než zahrádky. To se naprosto nesmí déle trpět; všechno musíme zařídit lépe, než tomu bylo, a všechny zkaženiny musíme ze škol opravdově zapudit.

(J. A. Komenský – Všenáprava)

 

Masaryk o kamarádských učitelích

A zas mě napadá otázka školy a učitele. Učitel na škole má dětem vštěpovat republikánství, demokratickou svobodu a rovnost; má se stát dítěti kamarádem. Jeho autorita má spočívat na rozdílu věku, na jeho převaze ve všech věcech vědění, praxe a charakteru.

Já jsem vypozoroval, že americké děti mívají k učitelům a učitelkám daleko kamarádštější poměr než u nás – a že Američané po celý život rádi vzpomínají na své učitele a na školy.
U nás si děti oddychnou, když vychodí školu; a přece poznávat, zvídat je pro zdravé děti radostí. Americký učitel hraje s kluky v kopanou a nebojí se, že si při tom zadá. Učitel byrokrat by nešel s dětmi sáňkovat nebo na led – měl by strach, že by se třeba svalil a ztratil svou důstojnost nebo autoritu.

Mezi učitelem a žákem, stejně jako mezi úředníkem a občanem, bývá taková umělá vzdálenost – cizota. Jen víc živosti, víc srdečnosti, a máte pravou demokracii. Škola Komenskému byla officina humanitatis; škola nepěstí člověka jen individuálně, ale i kolektivně, vychovává ho pro společnost, pro demokracii.

Já bych místo té minulostní písničky „Bývali Čechové, bývalí rekové“ slyšel raději písničku novou: „Kantoři, kantoři, buďme demokraty.“ Tím lépe, že už takové máme!

(Karel Čapek: Hovory s T. G. M.)

 

Masaryk o výchově dětí a dospělých

Ja, tož ty všechny vlivy – od rodiny až po školu a četbu působí na výchovu dítěte; co tu je složek! Reformovat výchovu dětí, to neznamená jen zdokonalovat tu didaktiku ve škole; to znamená reformovat i život nás dospělých; my jsme půda, ze které rostou nové generace – záleží hodně na nás, budou-li lepší nebo šťastnější. Ten saský ministr měl pravdu, když řekl deputaci, která k němu přišla s návrhy o výchově dětí, že mu výchova dětí starostí nedělá, jen výchova dospělých.

A zase a stále ta otázka peněz. Vemte si výchovu ze stránky zdravotní, výchovu dětí úchylných nebo méně nadaných, výchovu dětí zpustlých; říká se, že dobrá škola ušetří peníze za kriminál, špitál a chudobinec. Dobrá výchova a dobré učení má být co nejindividuálnější; v tom děláme u nás řadu pokusů, ale já bych jich dělal ještě víc, ale právě individualizace školy vyžaduje – těch peněz!

(Karel Čapek: Hovory s T. G. M.)

 

Masaryk o výchově středoškoláka

A když už chce kantor také vychovávat, tedy káže. U nás se nekáže jenom v kostele, ale i ve škole, v novinách i v parlamentě. Pane, pedagogika dospívající mládeže je strašně těžká věc – střední škola většinou pěstuje jenom didaktiku; daleko víc vyučuje nežli vychovává.

Hoch na střední škole podléhá vlivům, o kterých jeho profesor bud‘ nemá tušení nebo které přehlíží. Řekněme v Anglii má študent daleko míň povšechného vzdělání nežli u nás, ale zato anglická škola spíš formuje charakter. U nás si mladý chlapec musí osvojit aspoň dočasně spoustu znalostí, ať ho to zajímá nebo ne; ale jednat, obcovat s lidmi, reagovat na skutečné vlivy života, tomu se nenaučí.

(Karel Čapek: Hovory s T. G. M.)

 

Masaryk o škole a náboženství

Nedovedu si představit našeho člověka, který by rostl bez poznání Ježíše a jeho učení; vždyť i obsah Starého zákona patří k základnímu kulturnímu majetku evropského člověka. Kdo by neznal obsahu křesťanství, byl by vlastně cizincem na naší kulturní půdě; a jak by kdo mohl pochopit evropské dějiny a řády, kdyby nebyl poučen o podstatě a vývoji církví?

Ale tady je potíž, jak tomu učit, z jakého hlediska hodnotit historické fakty – těžké problémy pro školu. Já sám stále opakuju a zdůrazňuju, že náboženství je podstatným prvkem duchovního života a kultury, a proto mně je nejenom vyučování náboženství a o náboženství, ale i náboženská praxe velikou a nerozřešenou otázkou školské politiky.

(Karel Čapek: Hovory s T. G. M.)

Seminář o etice

Připravujeme další seminář pro pedagogy středních škol. Tématem je tentokrát etika, jež se bude rozebírat z různých hledisek. Potvrzení hosté jsou Jan Sokol, Marek Vácha a Jakub Jinek. Jednodenní seminář proběhne opět na půdě Univerzity Pardubice, v zasedačce Fakulty chemicko-technologické. Vzhledem ke zhoršující se situaci ohledně pandemie hledáme vhodný termín – tak, aby případné zájemce

>>